Pohádka

6. srpna 2013 v 15:52
autor: Pepa
 
1.
Když se dívám do tvých očí,
Mařenko, nebudu ti lhát,
někde v dálce všechno končí,
půjdeme dál, nesmíš se bát.

Že jsi tu se mnou, to mi stačí,
Jeníčku, ruku svou mi dej,
drobečky chleba cestu značí,
tak už se zpátky nedívej...

Radši vylez na strom!
Rozhlídni se po okolí,
pověz, prosím,
Jakou cestu máme zvolit?
Vidíš světlo?
Kudy máme jít?

Ref.:
Tak jen dál, lesem dál,
věčně jdem po cestách,
osud dá prý se číst ve hvězdách,
tak jdem dál, jak se zdá,
nad hlavou nebesa,
dálavou po cestách necestách...
 
2.
Jeskyně černá, tlamy dračí,
dým stoupá, pára ohnivá,
tři páry očí jen se mračí,
když do tváře se princi zadívá.

V životě někdy je to těžký,
jen vědět a nesmět nic říct,
za lepší zítřky horší dnešky,
růžovějším zítřkům vstříc.

Kůň křísne kopytem,
objeví se meč,
tak hyjé, do boje!
Na steč!
Dračí hlavy utnem,
Bajaja a já...

Ref.
Tak jen dál, lesem dál...
 
3.
Ráno kalné, mlha tichá,
tělo - kořen, hlava dubová,
máma u plotny něco míchá,
ještě dýchá, žena ubohá.
Chvíli jest a chvíli není,
někdo má a někdo netouží,
všichni dojdem rozhřešení,
každému, co si zaslouží!

Sněd jsem tátu, sněd jsem mámu,
kdo teď komu kopá? Já - mu, já - mu,
jen pojď klidně blíž
a svýmu osudu vstříc.
Pak zablýskne se motyčka
a prudká rána do bříška,
Otesánku!!!
Když si nedáš říct...
 
Ref.
Tak jen dál, lesem dál...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama